Pohádka o kouzelném červeném telefonu a létajícím deštníku
V Miradii, na malém náměstíčku mezi pekařstvím a obchodem se stužkami, stála zapomenutá budka.Byla stará, červená, trochu oprýskaná, ale přesto elegantní jako dáma, která kdysi tančila na plesech a teď jen čeká, až si na ni svět znovu vzpomene.
Pohádka o víle ze stříbrné rosy a loupežníkovi Toníkovi
Na severním okraji Miradie, kde se svět brzy ráno leskl jako čerstvě vyleštěné zrcadlo, se rozprostírala Louka tisíce kapek. Tam se rodily rosové víly – bytosti tak jemné, že by je mohl vítr odfouknout, kdyby zrovna neměly trochu tvrdohlavé srdce.
