Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o víle Evelíně, která uměla opravovat potrhané pavučiny

Jednoho dne našla síť mezi dvěma smrky. Byla roztržená zvláštně. Ne ven. Dovnitř. Evelína začala opravovat první nit. Pavučina se zachvěla. Za ní se objevil modrý les, v němž stromy rostly kořeny vzh

Pohádka o víle ze stříbrné rosy a loupežníkovi Toníkovi

Jednou z těchto víl byla Rosiána , víla ze stříbrné rosy. Zatímco ostatní víly měly rosu zlatou, perleťovou nebo mléčnou, Rosiána měla kapky čistě stříbrné. Třpytily se tak silně, že je bylo vidět i

Pohádka o víle ze stříbrné skořápky a jahodovém vánku

Říkalo se jí tak proto, že se zrodila z prasklé lastury, kterou k břehu přinesla voda po bouři. Lastura se zaleskla v měsíčním světle a z jejího vnitřku vystoupila bytost s křídly jemnými jako odlesk

Pohádka o vločce Violce a místě, kam měla dopadnout

Nebyl to obyčejný oblak. Byl měkký, stříbrný a uvnitř se třpytil jako truhla plná ledových korálků. Právě tam se rodily sněhové vločky. Každá jiná. Některé byly hvězdicové a pyšné. Některé tenké jako

Pohádka o vráně Matyldě, která sbírala ztracená slova

Matylda sbírala ztracená slova. Slova se totiž ztrácejí častěji, než si lidé myslí. Někdo chce říct „promiň“, ale zastaví se. Někdo chce poprosit o pomoc, ale stydí se. Někdo chce říct „mám tě rád“,

Pohádka o zakleté čajové růži a kouzelné peřině z červánků

Uprostřed té zahrady rostla čajová růže . Jemná, bledě růžová, vonící po teplém medu a čaji s kapkou citronu. Ale byla zakletá. Každé ráno se rozvíjela do květu, a každou noc, když padla tma, se prom

Pohádka o zapomětlivém princi Matýskovi, který jednou ztratil i vlastní stín a našel ho až v cizí pohádce

Zapomínal rukavice na okenním parapetu. Knihu v kuchyni. Jablko v kapse slavnostního kabátce. Jednou dokonce zapomněl, že se převlékl do loveckého, a přišel tak na hodinu tance v jezdeckých botách za

Pohádka o ženichovi z pramene

Matka se v dcerách viděla jako nebe v jezírku a všechny mládence z okolí k nim přitahovalo, jako když se motýl žene za světlem. Jednoho dne však matku skolila těžká nemoc. Den za dnem chřadla, až se

Pohádka o zlatém jablku, robotu Otakarovi a létající pohovce

V té vesničce bydlela babička Stela – drobná, čiperná a laskavá jako první jarní slunce. Její chaloupka byla malá, ale vždy voněla po tymiánu a po skořici. V předsíni visel starý svícen, který babičk

Pohádka o zlatém míči, kočce a kouzelném hrnečku

Bylo jednou jedno malé království, v němž se rozprostíraly široké vinohrady, na kopcích se třpytilo slunce a dole v údolí zurčela čistá řeka. Lidé tam žili v radosti a klidu, neboť půda byla úrodná,

Pohádka o zrcadle, které ukazovalo vždy jen ryzí pravdu, i když se na ni nikdo neptal

Byl to tichý člověk. Nemluvil mnoho, ale když už něco řekl, obvykle to stálo za zapamatování. Měl dlouhé prsty, šedivé vlasy a oči tak pozorné, že si před ním lidé občas uhladili kabát, i když se jen

Pohádka o Zuzance, kouzelném šálu a míči, který ji naučil fandit fotbalu

Tatínek seděl na kraji gauče, jako by pod ním nebyl polštář, ale rozžhavené uhlí. Dědeček si bral na zápasy i v horkém létě vždy stejný šál, i když byl už trochu vytahaný a na jednom konci měl třásně