Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o hodináři Samuelovi a hodinách, které v říjnu ukazovaly ještě jednu hodinu navíc

Každý říjen se na jejich ciferníku po půlnoci objevila ještě jedna hodina. Třináctá. Samuel o ní věděl od dětství, ale nikdy do ní nevstoupil. Až jednou. Hodiny odbily dvanáct. Pak ještě jednou. Svět

Pohádka o holčičce Adélce a deštníku, který chytal včerejší plané sliby

Jakmile deštník otevřela, nezačaly na jeho látku bubnovat jen kapky. Ozvalo se podivné šustění a z okraje jí do dlaně sklouzla průsvitná věta. Zítra ti zavolám. Za ní další. Už nikdy nebudu opisovat.

Pohádka o holčičce Anežce a kouzelné lampičce, která svítila modře, pokud někdo neříkal pravdu

Anežka byla dítě zvídavé. Ne takové, které rozebere hodiny, aby zjistilo, kam se schoval čas. Spíš takové, které si všimne, že babička říká „nic mi není“ trochu jiným hlasem než obvykle, že pes Barto

Pohádka o holčičce, která sbírala zapomenuté vteřiny

Nikdo nevěděl, jak to dělá. Možná to byla magie. Možná jen pozorné srdce. Když někdo ve městě zapomněl na to, co chtěl říct… Luna zvedla ze země malinkou, teplou, třpytící se vteřinu. Když si dvě dět

Pohádka o Honzíkovi, kozlíku Gustavovi a lelcích, kteří se nechytají jen tak

Honzík nebyl ani nejrychlejší, ani nejhlasitější, ani největší rošťák v okolí. Byl to kluk s bystrýma očima, pískou v kapsách, věčně trochu odřeninou na koleni a hlavou plnou otázek. Uměl sedět u pot

Pohádka o houbě Amálce, která rostla jen tehdy, když jí někdo vyprávěl příběh

Další den přišel myslivec a vyprávěl o jelenovi v mlze. Amálka zase povyrostla. Brzy pochopila, že jí příběhy dělají dobře. Začala je vyžadovat. Veverka vyprávěla o ukradeném ořechu. Zajíc o největší

Pohádka o hrošíkovi Albertovi, který miloval hip hop a roztančil celé bahnité království

Byli to hroši řádní, spokojení a vážní. Ráno se nořili do vody. V poledne odpočívali v bahně. Odpoledne přežvykovali trávu a večer zívali tak hluboce, že se v jejich tlamách na okamžik zatmělo slunce

Pohádka o hrošíku Edovi, který se chtěl stát pilotem

Jednou poletím!“ říkával s jistotou, která přiměla i ptáky na stromech se pousmát. Když se sní příliš vysoko Jednoho dne, když na nebi kroužily pelikáni, se Edo rozhodl: „Dost bylo šplouchání! Já chc

Pohádka o hrozivém pirátovi Karlovi, který se chtěl naučit krasobruslit, i když mu posádka tvrdila, že piráti mají hlavně dupat

Byla dlouhá, tmavá a měla na přídi vyřezanou rybu s tak děsivým výrazem, že se jí lekali i rackové, kteří se obvykle nebojí vůbec ničeho kromě prázdného talíře. Plachty měla záplatované, lana nasolen

Pohádka o hvězdičce Filoméně, která už nechtěla jen blikat, ale jasně svítit

Nebyla to louka jako dole na zemi. Nerostla na ní tráva ani pampelišky. Místo trávy se tam vlnily tenké stříbrné paprsky, místo rosy se na nich třpytil prach z komet a místo motýlů tam poletovaly mal

Pohádka o hvězdném velbloudovi, který nosil noc přes poušť

V noci se však nad dunami otevíralo nebe tak hluboké, že se zdálo, jako by člověk mohl hvězdy nabírat do dlaní. Právě tam žil velbloud jménem Sárim. Nebyl jako ostatní. Jeho srst měla po setmění zvlá

Pohádka o jezevčici Boženě, která si otevřela půjčovnu odvahy, ale brzy zjistila, že odvaha se nevrací stejná

Nebyla veliká, ale působila tak pevně, že si o ni vítr raději opíral kabát jen z dálky. Měla černobílý čumáček, kulaté brýle na šňůrce a zástěru s kapsami, do kterých se vešlo všechno důležité: prová