Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o ježkovi Hubertovi, který si na zimu schovával úplně cizí vzpomínky

Schovával si vzpomínky. První našel náhodou. Ležela pod lavičkou na kraji lesa a vypadala jako malá modrá jiskra. Když se jí dotkl čumáčkem, ucítil vůni nových pastelek, svačiny zabalené do papíru a

Pohádka o ježkovi Jáchymovi a zahradě bez plotu

Na kraji toho lesa stála opuštěná zahrada. Kdysi patřila starému zahradníkovi, který uměl roubovat jabloně, mluvit s růžemi a usmířit dvě švestky, když rostly příliš blízko u sebe. Jenže zahradník je

Pohádka o ježkovi Tobiášovi, který si chtěl vypěstovat křídla z pampelišek

Měl kulatý čumáček, lesklé oči a bodlinky tak pečlivě učesané, že mu je jednou veverka Milada záviděla a zeptala se, jestli používá rosu nebo obyčejné ranní mlžení. Tobiáš byl milý, trochu zasněný a

Pohádka o kapesním dráčkovi Otakarovi, který ze všeho nejvíc miloval buchty s mákem

Rozárka měla pekárnu na náměstí, hned vedle hodinářství pana Bartoloměje a naproti kašně, ve které už třicet let neměla být žádná ryba, protože tam král zakázal rybaření. „Pro jistotu,“ vysvětloval.

Pohádka o kaštanu Kryšpínovi, který nechtěl spadnout ze stromu

Pak přišel podzim. „Brzy padáme!“ volaly ostatní kaštany. Kryšpínovi zatrnulo. „A proč bychom měli?“ „Protože jsme dozráli.“ Kryšpín považoval podobné odpovědi za velmi podezřelé. Každé ráno se držel

Pohádka o Kláře a věži nevyslovených přání

Věž byla úzká, šedá a trochu nakloněná, jako by se už mnoho let snažila něco zaslechnout z dálky. Přes den vypadala obyčejně. Večer ale, když se městečko rozsvítilo a na střechy padla modrá tma, se v

Pohádka o knihovnici Emě a knize, která si vybrala čtenáře

Knihovna měla vysoké dveře, mosaznou kliku a okna, ve kterých se večer odrážely lampy jako malé žluté měsíce. Uvnitř voněla papírem, prachem, levandulí a deštěm, který se do knih schoval už dávno a j

Pohádka o kocourkovi Miloušovi a kouzelném klubíčku, které se kutálelo tam, kde někdo ztratil cestu

Byl šedobílý, měkký jako obláček chycený do kožíšku a měl oči zelené jako tráva po dešti. Lidé o něm říkali, že je hodný. To byla pravda. Jenže také byl zvědavý, mlsný, trochu pohodlný a zcela přesvě

Pohádka o kocourovi Baltazarovi, který každou noc hlídal kouzelné padací dveře, jenž ve dne neexistovaly

Baltazar je objevil ještě jako kotě. Tehdy se zpod nich ozvalo jedno tiché zaklepání. Polekal se a utekl. Druhou noc se vrátil. Ťuk. Třetí noc si na dveře sedl. Ťuk. Od té chvíle je hlídal. Roky nikd

Pohádka o kocourovi, který miloval sýr

Matýsek nemiloval ryby, ani šunku, ani ty divně chrastivé granulky, co mu dávala paní domácí. Matýsek miloval sýr. A ne jen tak ledajak. Byl to znalec, gurmán, a milovník sýrů z povolání. Ráno začína

Pohádka o kocourovi Leopoldovi, který se chtěl stát námořníkem, i když neměl rád mokré tlapky

Na hrudi nosil bílou skvrnu ve tvaru kapesníčku, což mu dodávalo výraz někoho, kdo je vždy připraven na důležitou návštěvu. Chodil pomalu, důstojně a s takovým přesvědčením, že mu patří celý svět, že

Pohádka o kouzelné flétně, která rozsvěcovala hvězdy, když se nebi nechtělo svítit

Nebyla veliká. Měla několik chalup s červenými střechami, potok, starý mlýn, zvonici s nakloněnou věžičkou a za poslední zahradou kopec, na který se chodilo dívat na hvězdy. Říkalo se mu Hvězdný vrše