Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o modrém šátku a písni bez melodie

Nevědělo se, odkud se tam vzal. Někdo říkal, že ho přinesl vítr z hor, jiní, že ho tam zapomněla dívka, která pospíchala za vlakem, a někdo dokonce šeptal, že to byl kus oblohy, který se utrhl, když

Pohádka o mostu, který se urazil na celý svět, a chlapci jménem Tobík, který ho znovu naučil spojovat

Nebyl to ale obyčejný most. Měl vlastní myšlenky, vlastní nálady… a bohužel také vlastní sklony k urážení. Začalo to nenápadně. Jednoho dne se po něm rozběhly děti, dupaly o trochu moc nahlas a most

Pohádka o myšce Rozmarýnce, která si spletla měsíc se sýrem a vydala se pro něj na střechy města

Měla hebký kožíšek barvy teplé mouky, oči jako dvě švestkové kuličky a slabost pro jednu jedinou věc: sýr. Ne obyčejný… Ne měkký… Ani tvrdý… Milovala sýr, který měl duši . Tak tomu říkala. A protože

Pohádka o pejskovi, kočičce a jejich domečku plném smíchu

Opravdu — jeho střecha se trochu zachvěla, okenice se rozvlnily a komín vydechl krátké „hchchch“. Lidé z okolí si na to zvykli, stejně jako si člověk zvykne, že někde houká sova nebo praská oheň. Ale

Pohádka o pejskovi, kočičce a zázračném dni naruby

Jednoho rána se Bertík probudil, protáhl packy a zívnul tak, že by v jeho tlamičce klidně zmizela celá houska. Ale něco bylo jinak. Kočička Micka seděla na okně, koukala do světa a měla výraz, který

Pohádka o princezně Jitřence a kouzelném švihadle

Za dávných časů, kdy slunce vstávalo dočervena a duhy byly častější než deště, žila v jednom království princezna jménem Jitřenka . Byla to dívka laskavého srdce, vždy veselá, a přesto trochu jiná ne

Pohádka o princezně, která neuměla snít

Měla všechen pořádek světa: knihy seřazené podle mostů, po kterých se v nich přešlo; šaty srovnané podle směru větru, v němž jim to slušelo; i drobné papírové záložky ve skříni na zvuky, které má rád

Pohádka o princezně Lile a tygrovi, který rackoval

A ne kdejak: uměla tančit tak, že se s ní smál i vzduch. Když si Lila nasadila své oblíbené papučky, které na špičkách jemně cinkaly, dvorní zahrady se proměnily v taneční sál a všechny květiny se ry

Pohádka o snu plném vůně pomerančových květů a kouzelných kolibříků

A mezi těmi květy létaly bytosti tak krásné, že kdo je spatřil, dlouho nemohl zapomenout: Kouzlení kolibříci. Nevážili ani jako pírko, jejich křídla byla jako z opálového světla a šuměla jako tichá h

Pohádka o staré lampě, ve které nebydlí džin, ale zapomenutý smích

Neměla tvar jako lampy z pohádek o džinech. Byla trochu nakřápnutá, mírně nakřivená a na jejím kloboučku sedělo věčné smítko prachu, které se nikdy nedalo setřít. Každý kolem ní chodil bez povšimnutí

Pohádka o statečné Žofii a její zelené sukni

Až jednoho dne svolal medvěd, pán lesa, radu všech zvířat. Srna si stěžovala, že jí král zastřelil matku. Zubr, poslední ze svého rodu, ho obvinil z vyhlazení celého plemene. Všechna zvířata se shodl

Pohádka o stříbrném moři a kocourovi Igorovi

Jednoho dne se Igor zatoulal až k červenému telefonu, který stál uprostřed pláže. Nikdy nezvonil. Ale když kocour zvedl sluchátko , ozval se hluboký hlas: „Najdi modrý tulipán, jinak sny přestanou kv