Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o kouzelné jeskyni tisíce světlušek a zakleté Barborce

Na pokraji lesa žila Barborka , dívka s očima tak modrýma, že připomínaly hladinu jezera těsně před bouřkou. Byla laskavá, ale neobyčejná – uměla totiž rozumět světluškám. Nikdo nevěděl jak, ani proč

Pohádka o kouzelné lodi, která uměla plout v moři obláčků nad spícím světem

Ráno vítr proháněl holuby po střechách, v poledne roztáčel větrníky na zahradách a večer se opíral do oken, jako by se chtěl zeptat, co bylo k večeři. Šimon bydlel s maminkou a dědečkem v domku u sta

Pohádka o kouzelném červeném telefonu a létajícím deštníku

A uvnitř té budky byl telefon . Ne obyčejný. Ne drátový. Ne vypnutý, zanesený prachem. Byl to Kouzelný červený telefon . Ten telefon nikdy nikoho nevolal. Nikdy nevyzváněl. Nikdy se nesnažil na sebe

Pohádka o kouzelném hedvábném šátku a tanečních botkách s modrou mašlí

Prvním pokladem byl hedvábný šátek , který dostala od své prababičky. Byl tak jemný, že vypadal, jako by ho utkaly samotné ranní mlhy, a měl na sobě výšivku drobných hvězdiček. Kdykoli ho Evelínka uv

Pohádka o kouzelném hrníčku, který byl pořád plný kakaa a nechtěl zůstat jen na poličce

Bydlela s maminkou a dědečkem v malém domku se zelenými dveřmi. Domek nebyl bohatý, ale byl teplý. V kuchyni praskala kamna, u okna visely sušené bylinky a na polici stálo několik hrníčků. Jeden modr

Pohádka o kouzelném klíčku na modré stužce

Když se malý princ narodil, někdo mu zavěsil kolem krku klíček na modré stužce. Nikdo nevěděl, odkud se vzal. Král zuřil: „Co je zamčeno, to se odemyká jen mou vůlí! Jaký klíč, k čemu?!“ Poručil klíč

Pohádka o kouzelném kufru, který se sbalil vždycky dřív než jeho majitel

Druhá modrý les, kde listí rostlo pod zemí. Třetí jen malý stříbrný kruh a pod ním nápis tak drobný, že ho neuměl přečíst ani dědeček s brýlemi. Kufr patřil chlapci jménem Vilém. Tedy přesněji řečeno

Pohádka o kouzelném pírku a domečku z říčních perel

To pírko umělo psát sny. Kdykoli Elvíra večer usedla k oknu a pírkem přejela po vzduchu, objevovaly se kolem ní třpytivé čáry, které se měnily v drobné příběhy. Někdy se z nich zrodil kůň z rosy, jin

Pohádka o kouzelném zámku na Hoře Nehoře a princezně, která snila o moři

Nebyla ani vysoká, ani nízká. Ani hladká, ani skalnatá. Ani tam, ani jinde. Prostě… Hora Nehora — ta, která je a zároveň není. A na jejím vrcholku stál Kouzelný zámek . Byl postavený z mlhy, kamene a

Pohádka o kouzelném zlatém člunu a ostrově bez břehů, který se ukazoval jen těm, kdo se nebáli ztratit cestu

Nebydlel přímo na vodě, ale jen kousek od ní, v domku s modrými okenicemi, kde voněla máta, dřevo a staré mapy. Jeho dědeček býval převozníkem a v předsíni měl na zdi pověšená vesla, háčky, zrezivělo

Pohádka o kouzelných botách a měsíční sklenici

Její maminka pekla buchty a Anička každý den nosila na trh veliký ranec buchet. Za prodej dostaly sotva pár mincí a domů se často vracely s prázdným žaludkem. Anička však měla jedno tajemství: milova

Pohádka o kouzelných botách, které odmítaly chodit tam, kam se člověk bál

Byly z měkké hnědé kůže, měly zlaté přezky a podrážky z tmavého dřeva, v němž se za šera objevovaly drobné světélkující čáry. Nevypadaly nové. Spíš jako by už prošly mnoho cest, ale žádná na nich nez