Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o krásném králi, co nikdy nechtěl zestárnout

Měl jemnou pleť, zářivé oči a jeho vlasy byly jako záplava slunečních paprsků. Král si na svůj vzhled velice potrpěl. Byl posedlý svou krásou a každý den trávil dlouhé hodiny tím, že sledoval svůj vl

Pohádka o Kubíčkovi Prstíčkovi

Kdysi dávno, v kraji na okraji temného lesa, přímo mezi zelenými stráněmi stála malá chalupa. Žila v ní matka se stříbrnými vlasy, otec shrbený prací a jejich sedm synů. Šest z nich bylo urostlých, p

Pohádka o lampičce Elišce, která neuměla svítit, dokud nenašla vlastní sen

Na policích tam stály stovky lampiček. Velké lampy s bronzovými nožkami, maličké lampičky do dětských pokojů, kulaté lampy podobné dýním, modré lampičky s hvězdami, zelené lampy s mosaznými lístky a

Pohádka o lesní víle, která potřebovala brýle, aby konečně viděla kouzla taková, jaká doopravdy jsou

Byla drobná jako zvonek konvalinky, měla vlasy barvy kaštanových slupek, šaty utkané z pavoučích vláken a březového světla a křídla tak jemná, že při letu zněla jako šustnutí stránky v knize, kterou

Pohádka o lodním pekaři Floriánovi, kterému se každá houska proměnila v malou mapu

Na té lodi bydlel a pekl lodní pekař Florián. Florián byl muž spíš veselý než vážný, i když se uměl tvářit zamyšleně, kdykoli mu kynulo těsto. Měl pšeničné vlasy, mouku na rukávech skoro pořád a oči

Pohádka o louce plné čtyřlístků a kocourovi Albertovi, který miloval vanilkovou zmrzlinu a jazz

Nikdo nevěděl proč. Nikdo nevěděl jak. Ale každý, kdo na tu louku vstoupil, měl pocit, že se mu v hrudi rozsvítil malý, zeleně svítící lampionek štěstí. A uprostřed té louky, na rohožce u malého dřev

Pohádka o malém kometáři Jáchymovi, který zametal hvězdný prach a jednou smetl špatnou hvězdu

Nebyla to stanice s kolejemi ani s nádražními hodinami. Byla to široká světelná terasa zavěšená mezi hvězdami, odkud se každou noc posílaly komety na cestu, čistily se zaprášené měsíce, rovnaly se so

Pohádka o malém mráčku, který se bál dělat déšť, a holčičce Sáře, která mu půjčila odvahu

Nebyl jako ostatní mraky. Byl maličký — sotva větší než polštář. A jeho okraje byly měkké a kulaté jako nadýchané knedlíky. Ale měl jeden velký problém: bál se dělat déšť. Každý mrak se jednou rozzář

Pohádka o malé mořské víle Amálce, která se rozhodla, že najde ztracené rybí hlasy

Místo lamp svítily medúzy, místo zvonků cinkaly perly v lasturách a místo cest vedly mezi domy proudy, které každého nesly přesně tam, kam potřeboval, pokud nebyl příliš paličatý. V Korálovicích žila

Pohádka o malířce Dorotce a kouzelné barvě, která neuměla lhát

Někdy z něj vyletěla jiskra zelená jako tráva, jindy růžová jako cukrová vata a občas se nad střechou rozlil zlatý obláček, který voněl po pomerančové kůře a starých knihách. V tom domě bydlela malíř

Pohádka o medvídkovi Hubertovi, který neuměl usnout bez hvězd, a sově, která pro něj ukradla kousek noci

Jiní medvědi si lehli, zavřeli oči a hotovo. Ale Hubert? Ten si musel sednout ke vchodu do jeskyně, dívat se na nebe a počkat, až se objeví první hvězdička. Teprve pak se mu začaly klížit očka. Jedné

Pohádka o Měsíčním kocourovi, který sbíral světlo

Říkalo se mu Milánek Světlošlap . Milánek měl jedno tajemství. Každou noc, když ostatní kočky spaly v teplých peřinách a lidi už dávno pověsili své starosti na židli, vycházel na střechy domů a sbíra