Výsledky pro hledaný výraz: ""

Pohádka o kouzelných hodinkách, které vracely čas, ale pokaždé ho někomu sebraly

V každém domě tikaly hodiny. Na stěnách, na poličkách, v kuchyních, v ložnicích i v předsíních. Staré kukačky se ozývaly každou celou hodinu a někdy i mimo ni, když měly pocit, že je někdo málo obdiv

Pohádka o kouzelných houslích a tajemné vrbě

A nejvíc jich ukrývá řeka jménem Mlčava , široká, pomalá, a tak tichá, že se o ní říkalo, že nese svět na špičce prstu, aby se nerozsypal. Na jejím břehu rostla vrba . Nebyla největší ani nejstarší,

Pohádka o králíčkovi Baltazarovi, který hlídal mrkvový poklad, ale neuměl počítat do pěti

Ne jen tak obyčejně. Baltazar o mrkvích mluvil s úctou, jakou jiní věnují královským korunám, vzácným knihám nebo nejlepšímu místu u kamen. Znal mrkve dlouhé, krátké, křivé, baculaté, sladké, křupavé

Pohádka o králíčkovi Felixovi II., který našel v mrkvi ukrytou mapu ke kouzelné zahradě plné obří kořenové zeleniny

Felix zavolal kamarádku myšku Lotku a oba vyrazili. Mapa je zavedla pod kompost, kolem cibulového záhonu a do úzké díry pod kamenem. Na konci chodby se otevřela obrovská podzemní zahrada. Mrkve byly

Pohádka o krásném králi, co nikdy nechtěl zestárnout

Měl jemnou pleť, zářivé oči a jeho vlasy byly jako záplava slunečních paprsků. Král si na svůj vzhled velice potrpěl. Byl posedlý svou krásou a každý den trávil dlouhé hodiny tím, že sledoval svůj vl

Pohádka o Kubíčkovi Prstíčkovi

Kdysi dávno, v kraji na okraji temného lesa, přímo mezi zelenými stráněmi stála malá chalupa. Žila v ní matka se stříbrnými vlasy, otec shrbený prací a jejich sedm synů. Šest z nich bylo urostlých, p

Pohádka o lampičce Elišce, která neuměla svítit, dokud nenašla vlastní sen

Na policích tam stály stovky lampiček. Velké lampy s bronzovými nožkami, maličké lampičky do dětských pokojů, kulaté lampy podobné dýním, modré lampičky s hvězdami, zelené lampy s mosaznými lístky a

Pohádka o lesní víle, která potřebovala brýle, aby konečně viděla kouzla taková, jaká doopravdy jsou

Byla drobná jako zvonek konvalinky, měla vlasy barvy kaštanových slupek, šaty utkané z pavoučích vláken a březového světla a křídla tak jemná, že při letu zněla jako šustnutí stránky v knize, kterou

Pohádka o lišce Eleonoře, která si každé ráno půjčovala barvu na svůj kožich z podzimního lesa

Lesu to zpočátku nevadilo. „Jen trochu,“ slibovala Eleonora. Jenže brzy se jí zalíbilo měnit se každý den. Jednoho rána se les probudil bez červené. Javory byly šedé. Šípky bledé. Jeřabiny bezbarvé.

Pohádka o lodním pekaři Floriánovi, kterému se každá houska proměnila v malou mapu

Na té lodi bydlel a pekl lodní pekař Florián. Florián byl muž spíš veselý než vážný, i když se uměl tvářit zamyšleně, kdykoli mu kynulo těsto. Měl pšeničné vlasy, mouku na rukávech skoro pořád a oči

Pohádka o louce plné čtyřlístků a kocourovi Albertovi, který miloval vanilkovou zmrzlinu a jazz

Nikdo nevěděl proč. Nikdo nevěděl jak. Ale každý, kdo na tu louku vstoupil, měl pocit, že se mu v hrudi rozsvítil malý, zeleně svítící lampionek štěstí. A uprostřed té louky, na rohožce u malého dřev

Pohádka o malé čarodějce Lili, které koště létalo jen pozpátku

„Vpřed!“ Koště vystřelilo dozadu a Lili zmizela v rybízu. „Nahoru!“ Tentokrát přistála v hrušni. „Doprava!“ Koště ji odneslo vlevo a dozadu do sudu s dešťovou vodou. Maminka hledala chybu v kouzle, t